Goliáš obloupen, veselme se

V předvánočním čase jsem náhodou narazil na stránkách Církve bratrské na převzatý článek /odkaz již nefunguje, neboť po upozornění na jeho pochybný obsah byl ze stránek odstraněn/ o tom, že v jedné z nejznámějších vánočních koled, Narodil se Kristus Pán, je chyba. V závěrečné sloce, kde se zpívá "Goliáš obloupen, veselme se, člověk jest vykoupen, radujme se," údajně původně bylo Belíáš, ve smyslu Belzebub, tedy ďábel. Článek je převzatý ze stránek prostějovského děkanátu, kde vyšel v roce 2006. Autor se odvolává na údajně správný původní text v kancionálu z roku 1895.

Celé to zní trochu podezřele a osobně jsem vůči podobným "odhalením" poněkud skeptický. Je možné si to nějak ověřit? Ano, je a divím se, jak se v dnešní době mohou snadno šířit takové hlouposti.

Nejprve jsem se podíval do Mešních zpěvů, které vydal Sekretariát české liturgické komise v roce 1990. Cenné je na této knize třeba to, že uvádí prameny jednotlivých písní a to detailně i s odkazem na stránky.

Narodil se Kristus Pán je na straně 34 Mešních zpěvů. V rejstříku písní je uveden jako hlavní pramen textu kancionál z roku 1719 s pěkným barokním názvem "Slavíček rajský na stromě života Tvorci svému prozpěvující, to jest Kancionál...", který sestavil chroustovický farář Jan Josef Božan.

Pak už si stačí příslušný kancionál podle názvu nebo pořadatele najít v digitalizovaných textech v rámci projektu Manuscriptorium. Najdu si tedy uvedený kancionál, exemplář se signaturou 54 A 36 uložený v Národní knihovně. Zvolím odkaz na Faksimilie, nalistuji stránku uvedenou v Mešních zpěvech (tj. 38) a čtu: "Goliáss oblaupen, weselme se, člověk gest wykaupen, radůgme se..."

Tedy žádný Beliáš, ale Goliáš!

Zkusím prověřit ještě jeden, starší údaj. Podle Mešních zpěvů je píseň doložená s kratším refrénem už v kancionálu z roku 1505. Mešní zpěvy sice na straně 1058 uvádí chybný název, nejedná se o Fraunusův kancionál a o Fraunuse, nýbrž o Franusův kancionál neboli CODEX FRANUS, ale to mé hledání zbrzdí jen na chvíli. Mimochodem skladby z tohoto kanciálu si můžete poslechnout v podání Schola Gregoriana Pragensis, kteří vydali CD Codex Franus.

Takže za chvíli již díky Manuscriptorium listuji tímto kancionálem, který je uložený v Muzeu východních Čech v Hradci Králové se signaturou Hr-6 (II A 6). Díky Mešním zpěvům vím, že se píseň nachází na stránce 269b, resp. 269v - běžné číslování starých rukopisů, kde se číslem označují listy (folia - odsud tzv. foliace), které se pak rozlišují na stranu lícovou (recto - zkratka r. nebo a) a rubovou (verso - v. nebo b). Pro nás důležitá sloka je na následující stránce 270r, kde je rovněž uvedeno nám známé: "Golias oblupen weselme se czlowiek gest wykupen radu..."

Tedy opět Goliáš a žádný Beliáš!

Takže snad jsem dostatečně ukázal nesmyslnost tvrzení že by zmínka o Goliáši v textu písně Narodil se Kristus Pán byla novodobým omylem a přepisem původního Beiláš.


Text jsem chtěl doplnit obrázky převzatými z projektu Manuscriptorium, ale bylo by to v rozporu s licenčním ujednáním projektu. Takže nedůvěřivci si to budou muset vyhledat sami. Neměl by to být problém, protože digitalizované texty projektu jsou volně přístupné.



Přemýšlel jsem a pátral dál:

Nějak mi to nedalo a ještě jsem trochu pátral dál. Překvapilo mě, že jsem našel několik zmínek o Beliášovi. Zdá se, že ze stránek prostějovského děkanátu to převzala řada farních časopisů. Ostatně na těch původních stránkách je zmíněn zdroj: Text vznikl jako výraz podpory snah prof. Anny Slavíkové ( 1923 – 2005 ), která usilovala o interpretaci textu této vánoční písně v jejím původním obsahovém významu. Její článek na toto téma byl publikován v listu Katolický týdeník č. 4 ze dne 25.ledna 1998. Byl tímto výkladem ovlivněn i Tomáš Špidlík (1919-2010, od 2003 kardinál), který tuto variantu s Beliášem cituje ve své homílii z roku 2002 na vatikánském rádiu? Rovněž Dagmar Štefancová, kurátorka sbírek Českého muzea hudby, by měla být o věci informovanou osobou. Variantu s Beliášem cituje v rozhovoru pro český rozhlas v roce 2008. Naopak server vira.cz uvádí tuto variantu nepochybně pod vlivem původně citovaného textu (což prozrazuje odkaz na Ottův slovník naučný).

K textu z Katolického týdeníku se nedostanu tak snadno jako k digitalizovanému Manuscriptoriu. A hlavně by mě zajímal uvedený pramen v textu, tedy "Kancionálek Cyrillský zavírající v sobě vybrané písně pro všecky doby roku církevního, jakož i nejpotřebnější modlitby pro lid katolický" od Františka Kolíska (1851-1906), který byl v letech 1885-1895 prvním předsedou spolku Cyrilská jednota v Brně. Zájemce o poznání činnosti a smyslu takového spolku se může podívat do on-line zpřístupněného časopisu pro katolickou hudbu posvátnou Cyrill, kde je zápis z první valné hromady brněnské jednoty v roce 1886 (viz zde). V textu je rovněž pochvalná zmínka o Kolískově kancionálu, který nabyl velké popularity, do jeho úmrtí vyšel nejméně v 10 vydáních.

Kdyby měl někdo možnost do něj nahlídnout, ať už jej vlastní nebo nemá daleko do knihovny (v Praze nebo především v Brně - exempláře jednotlivých vydání a jejich umístnění je snadno dohledatelné v souborném katalogu.

Já jsem se teď v rychlosti díval pouze do několika modernějších kancionálů a modlitebních knížek. Jinou variantu než s Goliášem jsem však nenašel.


Např. jsem se díval do:
-Zpěvník a Modlitby pro katolickou mládež na školách obecných a měšťanských od vyšehradského kanovníka Mikoláše Karlacha. 11. opravené vydání. Schválení konsistoře z roku 1895 (podle souborného katalogu datováno do roku 1903) - je zde na s. 58-59 uvedena píseň "Narodil se Kristus Pán" s odkazem na kancionál svatojánský, č. 50. Mimochodem tzv. Svatojánský kancionál (vydán Svatojánským dědictvím v Praze v letech 1863-1864, hlavním redaktorem byl svatovítský kanovník Vincenc Bradáč /1815-1874/) byl podle Mešních zpěvů "nejvýznamnější český katolický soubor duchovních písní  od vydání Šteyerova kancionálu". Kancionál jezuity Václava Matěje Šteyera (1630-1692) byl pro změnu nejoblíbenějším a nejrozšířenějším barokním kancionálem, poprvé vyšel v roce 1683.

/To mě ještě inspirovalo k tomu, abych se do Manuscriptoria podíval i do tohoto barokního kancionálu. Ve vydání z roku 1683, uloženém v Národní knihovně se sign. 54 C 44 je text "Narodil se Kristus Pán" na s. 104-105 poněkud jiný než známe dnes, bez Goliáše i Beliáše./

-Touha po vlasti nebeské : modlitby pro katolické jinochy a muže, kterou napsal kněz Jan Zl. Kačer. 2. vydání z roku 1896 (první vyšlo v roce 1889), s. 283.

-Potěšení srdce mého jediné : Modlitební knížka pro paní a dívky uspořádaná od P. Viléma Sladomela, vydaná ve Vysokém Mýtě (schválení konsistoře v Hradci Královém z 1889), s. 298-299.

-Modli se a doufej, Spasitel tvůj žije : Modlitební a zpobožňující kniha katolická od Seraf Schmida, vydána v Praze roku 1892, s. 300-301.

-Katolická missionární knížka, čili Návod ku křesťanskému životu od redemptoristů, 4. vydání z roku 1894, s. 440.

A další se mi už nechce vypisovat.


Přece jen si říkám, zda nešlo o nějakou "moravskou specialitu", protože mnou uvedené knihy jsou většinou pražského původu?

Najde tedy někdo kancionál s textem "Narodil se Kristus Pán" s Beliášem místo Goliáše?


Ohledně historie písně "Narodil se Kristus Pán" je škoda, že v on-line verzi časopisu Cyrill není naskenovaný ročník 1909, ve kterém Dobroslav Orel (1870-1942), velký znalec a dlouholetý šéfredaktor Cyrilla, publikoval svůj text věnovaný její historii. K dispozici je alespoň úvaha Josefa Lauschmana z ročníku 1935, s. 100-103.

Podle Jitky Snížkové (Česká hudba vánoční. In Frolec, Václav a kol.: Vánoce v české kultuře, s. 150-151) počátek písně sahá do latinské hymnologie 13. století (latinský nápěv "En virgo parit filium"). Píseň byla populární a neznala přehradu mezi církvemi podjednou a podobojí. Jiní kladou vznik písně do pozdějšího období. Graduál Českého muzea stříbra v Kutné Hoře z přelomu 15. a 16. století obsahuje latinský i český text. V uvedeném odkazu je k dispozici náhled (další sloky však nejsou vidět, takže nemůžeme zjistit, jak zní 4 sloka) a dokonce i hudební ukázka.

Josef Lauschman píše o rozmanitosti v nápěvech a pro naše téma je důležité, že rovněž píše (s. 101): "Text písně obsahuje ve všech variantech obecně známé a dnes pravidelně zpívané 4 sloky beze změny až na později (ke konci XVII. století) vložená slova „nám nám” před závěrečným „narodil se” již v kancionále Franusově z roku 1505 a současném kancionále Sedlčanském, které také obsahují i latinský text písně, počínající slovy En virgo parit filium, jubilemus etc." Opět tedy žádná zmínka o variantě s Beliášem.


Poznámka z prosince 2017:
Stopy "Beliáše" vedou ke Kancionálku Cyrillského Františka Kolíska, kde je uveden. Níže obrázek z Kancionálu Františka Zvejška, který se na Kolíska odkazuje. Z výše uvedeného se zdá, že naopak Beliáš je novodobý pokus o úpravu textu písně.