Jen pro informaci dodávám, že mnohem skromnější bylo složení (na začátku 12 členů) a fungování druhé teologické komise, kterou z pověření ordinářů a s povolením státních orgánů svolal českobudějovický kapitulní vikář Josef Kavale (1919-2011) v roce 1975. V čele této komise stál kanonista Jan Jaroš (1909-1985), který se po II. světové válce vzdal ze zdravotních důvodů zřejmě slibné kariéry na Papežské lateránské univerzitě v Římě. Sekretářem byl Václav Wolf. Zdá se, že práce této teologické komise skončila v roce 1983.
Jedním z prvních aktuálních úkolů TK byla žádost biskupa Josefa Hloucha, aby zaujala stanovisko k rozmnoženému letáku dr. Miloslava /v dopise členům TK z 20.7.1970 je chybně uvedeno Miroslava - pozn. MV/ Skácela (1914-1974) "Věroučné námitky a z nich vyplývající stanovisko". Tento 11-stránkový elaborát je přiložen jako příloha. Pro tento účel byla TK zřízena subkomise s názvem "Letáky", která měla za úkol přezkoumat uvedenou tiskovinu, vypracovat teologické stanovisko a navrhnout praktické řešení. Reginald Dacík (1907-1988) byl požádán o její vedení a dalšími členy měli být: Václav Wolf, Josef Zvěřina (1913-1990) hlavně po stránce dogmatické, Jiří Batušek (1919-2011), Josef Kubalík (1911-1993) po stránce fundamentálněteologické, Bonaventura Bouše (1918-2002) a Josef Bradáč (1920-1986) po stránce liturgické. Jelikož TK ještě neměla schválený jednací řád, byl navržen postup práce této subkomise.
Není mi známo, zda navržení členové uvedené subkomise svůj úkol přijali a zda skutečně začali na tématu pracovat. V době doznívajícího oživení po roce 1968 a nastupující normalizace byla řada jiných úkolů a většina členů subkomise, ostatně stejně jako celé TK, byli v této době velmi aktivní. V zápisu z druhého zasedání TK dne 13.2.1971 není o této věci žádná zmínka. Jejím hlavním tématem byla přednáška Josefa Zvěřiny "Problém řeči a výklad dogmatu". Aktuálním se stal jiný úkol, kterým bylo posouzení článku Bonaventury Boušeho "Naděje katolictví v českých zemí" (Duchovní pastýř 1971, č. 1), což byl hlavní předmět třetího zasedání TK dne 12.6.1971 (změna oproti původně avizovanému termínu 5.6.).
Skácelův text "Věroučné námitky a z nich vyplývající stanovisko" obsahuje výběr ze dvou dopisů svých oponentů, dominikánů Reginalda Dacíka (1907-1988) a Metoděje Habáně (1899-1984). Obě stanoviska si Skácel vyžádal poté, co se dozvěděl, že byl od nich při různých příleřitostech veřejně kritizován. Např. Dacíkem na jeho přednášce v Praze dne 19. května /zřejmě 1970/. Oba dopisy jsou datované 1.6. /zřejmě 1970/ a Skácel na ně obsáhle reaguje.
Rozhodl jsme se zveřejnit přepis obou dopisů /opravil jsem jen pár překlepů, naopak ponechal jsem např. nejednoznačné psaní thelogové-teologové/, protože je považuji za zajímavé:
1) Jednak dávají nahlédnout do prehistorie českého katolického tradicionalismu, jehož byl laik, právník a filozof Miloslav Skácel (1914-1974) jednou z hlavních postav. Druhou, podobně proslulou postavou se stal jiný laik Kazimír Večerka (1924-1999), právník, filozof a promovaný matematik. Běžně bývají uváděni jako kritici pokoncilních poměrů v církvi v jedné řadě především s Metodějem Habáněm, ale jak i tato korespondence ukazuje, tak situace byla zřejmě přece jen diferencovanější. Na druhou stranu jeden dopis nemůže nahradit důkladnější analýzu.
2) Zajímavé je rovněž to, že argumenty, se kterými především Dacík polemizujeme, jsou i dnes od řady tzv. tradicionalistů dokola opakované. Zatímco tehdy teologicky vzdělaní kněží většinou tyto "tradicionalistické argumenty" odmítali, dnes i někteří kněží v těchto věcech tápou nebo se k nim i hlásí. Mimo jiné je to svědectví o úpadku teologického vzdělání. Což byl nepochybně důsledek pochybné kvality výuky na teologické fakultě v Litoměřicích před rokem 1989, která v některých ohledech pokračovala i v 90. letech v Praze.
Zde tedy texty obou dopisů, nejprve Dacíka poté Habáně:
Poznámka: Většinu údajů o jednotlivých osobách čerpám z bohatých a on-line dostupných zdrojů Centra dějin české teologie při KTF UK.
a/ Boj proti posledním dvěma papežům, obsažený v textech západních kontestujících autorů, které uveřejňujete, je pohoršení pro naše věřící. Pro katolíka boj proti papeži je boj proti náměstku Ježíše Krista.
b/ To, co dělají dnes na západě jak extrémní progresivisté, tak extrémní konservativci /s těmi držíte/ jsou hříchy proti poslušnosti k nejvyšší církevní autoritě. A tu není daleko i k věroučným omylům.
c/ Dovolávat se kardinálů Ottavianiho a Bacciho, kteří řekli své názory, dokud byl čas je proslovit, a po prohlášení svatého Otce řekli Roma locuta, causa finita, je nespravedlivé vůči nim a klamání čtenářů.
d/ Tvrdit, že v nové mešní liturgii jsou dogmatické omyly, je naprosto nesprávné a utrhačné tvrzení. Uvědomujete si, že tím viníte svatého Otce a tisíce theologů z bludu? Domníváte se, že rozumíte lépe katolické věrouce než svatý Otec a spousty teologů?
e/ Brojíte proti koncilu a aggiornamentu v Církvi a hledáte nespokojence, se kterými se spojujete. Po každém koncilu byli nějací „starokatolíci“, kteří odmítali přijmout to, co koncil odhlasoval. Po prvním Vatikánském se dokonce zformovali jako „Starokatolická Církev“. Nemyslíte, že v pozadí je vždy pýcha? Uvědomte si, prosím, že na koncilu byla celá Církev, usnášela se celá Církev.
f/ Je to omyl, když tvrdíte, že papež nemůže změnit liturgické předpisy tridentského sněmu. Byla mše svatá tridentského sněmu taková jako ta, kterou sloužili apoštolové? Když odmítáte pokrok ve věcech nedogmatických, chtěl byste ve 20. století penitenciální praxi 5. nebo 9. století?
g/ Psát proti papeži, koncilu a dnešní Církvi, jak píší někteří západní autoři /Bohu díky, jsou to ojedinělé výjimky/, pokládám u katolíka za zločin. Proč je překládáte pro naše čtenáře? Čeho tím dosáhnete?
h/ Konstituce Misale Romanum má charakter zákona, která ve svědomí zavazuje každého katolíka tak, jak zavazovaly dekrety Pia V., tehdy o Římském misálu. A žádné kasuistické vytáčky tu nemají cenu. Neposlušnost v takové věci není daleko od bludu.
Bylo by toho mnoho, co by se dalo říci k Vašim tiskům, pokud uveřejňujete názory, často velmi hrubě a způsobem, který je heresi proximus, vyjádřené, západních nespokojenců, kteří jsou ve své nespokojenosti popichováni nepřáteli Církve. Jako kněz Vám říkám, že tímto jednáním se řadíte mezi nepřátele Církve, i když si to neuvědomujete a nepřiznáváte, pracujete proti jednotě Církve, která je jedna také jednou hlavou, a šířením nespokojenosti s tím, co nejvyšší autority – ať koncil nebo papež – zařídily, navádíte k neposlušnosti. Neuvědomujete si, že neposlušnost byla u většiny bludařů prvním krokem ke skutečným heresím?
Nezapomeňte, že Duch svatý bdí nad Církví jako celkem, bdí nad jeho viditelnou hlavou a charisma neomylnosti ve víře patří Církvi a její hlavě, nikoli jednotlivým věřícím.
Promiňte, že Vám to říkám tak otevřeně. Je mi to líto, a nemohu to dobře pochopit, že Vy, vzdělaný křesťan a tomisticky školený nenalézáte správný střed mezi dvěma extrémními směry, které Církvi nemohou prospět, ale mohou jí uškodit.
P. Reginald Dacík O.P.*****Moje zmínka o Vás byla asi dvakrát velmi konkrétní jako reakce na uveřejnění Vašich výroků proti papeži a proti nové liturgii. Víte dobře, že jste vydal zvláštní spisy výroků odjinud o papeži a liturgii a sám jste připojil i do Etiky obdobné výroky. Jako vzdělaný a mnohoznalý katolík a známý, uškodil jste velmi na Moravě i jinde těmito tiskopisy semináři. Přicházejí hrozné dotazy, zda náš seminář to vydává a souhlasí s tím. Mám dojem, že byste se neměl dělat nevidoucí, jste přece dobrý katolík a papež Pavel VI. je nejvyšší a neomylná hlava Církve, což Vám není třeba zdůrazňovat. Byl bych rád, kdybyste upustil od takovýchto extrémních výroků svých i odjinud zachycených. Tím by bylo vše v pořádku. Měl jste přece krásné přednášky v semináři a nechtěl bych Vás ztratit ani v příštím roce. Víte, že i p. biskup Dr. Tomášek dal pokyn, abychom prohlásili, že za takovými spisy nestojí celý seminář a abyste letos už nepřednášel. Asi jednání Dr. Dacíka /slyšel jsem o tom od jednoho z Vašich přátel/ se týkalo toho, co se rozšířilo v Olomouci a Brně. Proto je třeba vzít správně tyto stránky jako jste ortodoxní i v jiných naukách a bude vše dobré. Nebylo v ničem nějaké zaujetí nebo nepřátelství proti Vám.
P. M. Habáň O.P.
Žádné komentáře:
Okomentovat