Rok se snažil rabín Kohen naučit neukázněnou třídu knihu Jozue. Nikdo nedával moc pozor, a tak ani učitel neměl v úmyslu klást příliš těžké otázky. "Marvine, kdo zničil hradby Jericha?" Marvin, chlapec v úplně poslední lavici, odpověděl: "Já to nebyl, pane." Zoufalý učitel napsal Marvinovi poznámku, v níž rodičům průběh zkoušení popsal. Druhý den místo omluvy četl rabín Kohen v žákovské knížce: "Pokud Vám náš Marvin říká, že to nebyl, tak to nebyl." Otřesený učitel šel za ředitelem školy a se vším se mu svěřil. Ředitel netrpělivě naslouchal, pak otevřel šuplík, vytáhl šekovou knížku, napsal šek a řekl rabínovi: "Tady máte tisíc dolarů, dejte to opravit a už si nestěžujte."
Jen doplňuji, že pád Jericha je popsán v 6. kapitole knihy Jozue. Podle pokynu Hospodina Izraelci šest dní vždy jednou obešli celé město. Sedmý den obešli město sedmkrát, pak kněží zatroubili na polnice a Izraelci spustili mohutný válečný pokřik. Hradby města se zhroutili a Izraelci se zmocnili města.
Pěkné, humorné....ale vlastně bychom mohli brát každou biblickou zvěst jakoby se týkala nás samých. Ne? V tom bývá i kouzlo židovských anekdot: krom vtipu něco neurčitě určitého naznačují.....:)
OdpovědětVymazat