Kauza Bezák a kolegialita slovenských biskupů (5. část)

Pátá část pracovní verze rozsáhlejšího textu, kterou jsem sepsal ve dnech 20. - 23. listopadu 2012 ke kauze odvolaného trnavského arcibiskupa Róberta Bezáka. Text jsem původně psal pro časopis Getsemany.
V redakčně upravené podobě (s ohledem na příliš velký rozsah) vyšel text v prosincovém čísle Getseman s názvem Kauza Bezák a slovenští biskupové.

Jednotlivé části:
1. Obvinění z podpory homosexuality
2. Obvinění z finančních ztrát
3. Trapná tisková konference a papežův list
4. Ambice a kariéra arcibiskupa Zvolenského
5. Dědictví schopného agenta Jána Sokola
6. Nebezpečí jménem Bezák

Dědictví schopného agenta Jána Sokola

Byli to především tito dva, trnavský arcibiskup Sokol a spišský biskup Tondra, jmenovaní po kompromisní dohodě Vatikánu s komunistickým režimem v roce 1989, kdo se zasloužili o současný tristní stav slovenské katolické církve. Obě jména nalezneme ve svazcích StB. Není zde prostor pro uvedení všech dokladů o spolupráci arcibiskupa Sokola s tajnou policií ani o mnoha jeho zásazích proti různým osobám po roce 1989. V polistopadovém období projevil pozoruhodnou kontinuitu činnosti. Nejenom tím, že vystupoval proti představitelům „tajné církve“, zcela v intencích snah StB z 80. let, ale i nadále udržoval kontakty s některými spolupracovníky StB. Mediálně známou se stala především kauza Štefana Náhlika (nar. 1952), bývalého františkánského novice, poté agenta StB (RUBENS), který se podílel na akci zaměřené proti františkánům (VÍR).¹ Arcibiskup Sokol jej po roce 1989 zaměstnal na trnavském arcibiskupství, dokonce mu měl svěřit finanční záležitosti arcidiecéze.²

O schopnostech Sokola podle mne svědčí zřejmě jeho dobrý tah, kterým si naklonil část neoficiálních církevních struktur, jejichž autoritou byl na Slovensku tajně vysvěcený biskup Ján Chryzostom Korec (nar. 1924). Po jmenování pomocným biskupem v Trnavě (19. května 1988, svěcení 12. června 1988) se Sokol během svého pobytu v Římě v listopadu 1988 ptal na pozici Korce.³ Dozvěděl se, že Korec je sice biskupem uznaným Vatikánem, ale nemá žádnou jurisdikci, tedy je podřízený sídelnímu biskupovi, kterým byl právě Sokol (resp. byl administrátorem). Citovaný dokument StB z prosince 1988 doporučuje zprostředkovat kontakt Sokola s Korcem, a tak mapovat jeho názory a snažit se ho ovlivnit „v náš prospěch“. A ejhle! Když bylo následujícího roku s Vatikánem dojednáno jmenování Sokola trnavským arcibiskupem (26. července 1989; v roce 1988 byl jmenován pouze coby pomocný biskup), byl na slavnostní uvedení do úřadu arcibiskupa (10. září 1989) pozván rovněž biskup Korec. Byl usazený na předních místech (v civilním obleku) a na závěr obřadu se s novým arcibiskupem objal, což bylo interpretováno jako uznání autority nového arcibiskupa a demonstrace jednoty legálních a nelegálních církevních struktur (z pohledu státu). Zřejmě nevadilo, že zatímco byl Korec v letech 1988 a 1989 opakovaně vystaven šikaně i fyzickým útokům ze strany státních orgánů, přesto se nepřestával kriticky a veřejně vyjadřovat k různým tématům, Sokol se účastnil akcí spolu s představiteli prorežimního SKD PIT, na kterých byla např. odsouzena pokojná demonstraci věřících na bratislavském Hviezdoslavově náměstí dne 25. března 1988, kterou policie brutálně rozehnala.⁴ Zdá se, že podle StB splnil nový arcibiskup úkol dobře. Ještě před svým jmenováním byl v červenci 1989 přeřazen do kategorie A, tj. agent (SVÄTOPLUK). Měsíc po instalaci, v den 56. narozenin Sokola (9. října 1989), pro něj jeho řídící orgán vyinkasoval částku ve výši 5.000,- Kč.⁵

V době listopadových změn byla Sokolova pozice již respektovaná, např. v prohlášení studentů bratislavské teologické fakulty z 26. listopadu 1989 je jmenován hned po kardinálu Tomáškovi.⁶ Je to paradox, když srovnáme veřejné postoje obou ze závěru totalitního režimu nebo skutečnost, že při jednáních s Vatikánem v roce 1989 režim neměl námitek proti jmenování Sokola arcibiskupem, zato však velmi usiloval o odstranění nepohodlného a hlasitě vystupujícího Tomáška. Mnoho lidí si Sokola zřejmě mylně spojovalo s očekávanými změnami. V roce 1991 sice Vatikán ocenil činnost a statečné postoje biskupa Korce (od roku 1990 byl sídelním biskupem v Nitře) jeho jmenováním kardinálem, ale záležitosti slovenské katolické církve byly v rukách biskupů Sokola (metropolity) a Tondry (dlouholetého předsedy slovenské bikupské konference).

Sice se ozývaly hlasy, že i ve Vatikánu nejsou se Sokolem zcela spokojení, ale s ohledem na jeho silnou pozici a kontakty v politických kruzích se nenabízelo vhodné řešení. Způsob, kdy je dotyčný odvolán povýšením a udělením úřadu ve Vatikánu, rovněž nepřicházel v úvahu, prý s ohledem na Sokolovu neznalost cizích jazyků. Arcibiskup Sokol ve svém úřadě setrval i po zveřejnění závažných dokumentů o jeho kontaktech s StB, které ani on sám nepopřel, pouze zlehčoval jejich závažnost, což je v takových případech celkem běžné. Zatímco v roce 2007 byl již zmíněný varšavský arcibiskup Wielgus pod tíhou důkazů o spolupráci s tajnou policií donucen rezignovat krátce po svém jmenování, ve stejné době i záležitosti měl arcibiskup Sokol poměrně silnou podporu, nejenom biskupské konference (včetně Korce) ale i laiků.⁷ Ačkoliv odvolání nuncia Nowackeho (prosinec 2007) a nové uspořádání diecézí (únor 2008) fakticky oslabilo pozici Sokola, mohl být spokojen. Nemusel opustit svůj úřad, bylo mu ponecháno palium a metropolitou se stal jeho blízký spolupracovník Zvolenský.

poznámky k 5. části:

1Dubovský, Patrik: Akcia „VÍR“. Pamäť národa 2007, č. 2, s. 32-44 viz http://www.upn.gov.sk/publikacie/casopis-pamat-naroda/pamat-naroda-022007

2Viz např. http://www.cas.sk/clanok/231650/sokujuci-list-safaril-s-peniazmi-trnavskej-arcidiecezy-stb-ak.html

3Dokumenty viz http://www.sme.sk/c/3143176/dokument-co-nahlasil-arcibiskup-sokol-ako-agent-stb.html

4Mám na mysli setkání katolických duchovních s ministrem kultury a předsedou vlády SSR 12. dubna 1988 viz Šimulčík, Ján: Čas svitania, 1998, s. 156.

5Dubovský, Patrik: Akcia „VÍR“. Pamäť národa 2007, č. 2, s. 34 viz http://www.upn.gov.sk/publikacie/casopis-pamat-naroda/pamat-naroda-022007

6Žatkuliak, Jozef (ed.): November 1989 a Slovensko : chronológia a dokumenty (1985-1990). Bratislava 1999, s. 370.

7Např. na jaře 2007 vzniknul „Občiansky výbor za objektívne informovanie verejnosti“, který zveřejnil různé dokumenty na podporu Jána Sokola viz http://www.obcianskyvybor.sk
Ve výboru se angažuje bývalý politik Ján Čarnogurský, přičemž advokátní kancelář jeho syna poskytovala před nástupem Bezáka právnické služby trnavskému arcibiskupství i samotnému Sokolovi.


Pokračování (6. část)