Kauza Bezák a kolegialita slovenských biskupů (4. část)

Čtvrtá část pracovní verze rozsáhlejšího textu, kterou jsem sepsal ve dnech 20. - 23. listopadu 2012 ke kauze odvolaného trnavského arcibiskupa Róberta Bezáka. Text jsem původně psal pro časopis Getsemany.
V redakčně upravené podobě (s ohledem na příliš velký rozsah) vyšel text v prosincovém čísle Getseman s názvem Kauza Bezák a slovenští biskupové.

Jednotlivé části:
1. Obvinění z podpory homosexuality
2. Obvinění z finančních ztrát
3. Trapná tisková konference a papežův list
4. Ambice a kariéra arcibiskupa Zvolenského
5. Dědictví schopného agenta Jána Sokola
6. Nebezpečí jménem Bezák

Ambice a kariéra arcibiskupa Zvolenského

Bratislavský arcibiskup Stanislav Zvolenský na tiskové konferenci možná působil jako člověk, který neumí do pěti počítat, pouze dokola opakuje citáty z papežova listu a údajně o mnoha věcech neví nebo není kompetentní se o nich vyjadřovat. Jeho vyjadřování bylo skutečně příšerné, včetně způsobu mluvy. Nepochybně se však jedná o člověka, jehož kontakty a ambice není možné podceňovat. Z řady případů, kdy nekompromisně zasáhl připomeňme třeba případ dvou kněží své arcidiecéze, kteří se angažovali v Teologickém fóru - společenství teologů a zájemců o teologii a filozofii v duchu II. vatikánského koncilu a v kontextu současné vědy a kultury.¹ Pod pohrůžkou jejich sesazení dosáhl toho, že Karol Moravčík a Július Marián Prachár se v květnu 2012 veřejně „zřekli svého souhlasu s výzvou Teologického fóra“, přestože tato výzva působí velmi opatrně ve srovnání s požadavky německých nebo rakouských katolíků.²

Už jsem se zmínil o tom, že nepochybuji o ambicích arcibiskupa Zvolenského na zisk kardinálského klobouku, vždyť Slovensko už dlouho nemá svého kardinála mezi voliteli papeže. Mimochodem právě zastoupením mezi voliteli bylo v únoru 2012 odůvodněno jmenování pražského arcibiskupa Dominika Duky ještě za života emeritního arcibiskupa kardinála Miloslava Vlka (Vídeň měla svého času dokonce tři kardinály). Církevní kariéru má arcibiskup Zvolenský rozjetou slibně, především díky rozhodnutí věnovat se církevnímu právu (prý na doporučení dnešního rožňavského biskupa Vladimíra Fily, který byl tehdy pomocným biskupem v Trnavě a profesorem církevního práva v Bratislavě, kde se později, v roce 1998, stal asistentem Zvolenský) a díky pobytu v Římě při studiích na prestižní Gregoriánské univerzitě v 90. letech nepochybně zjistil „jak to v církvi chodí“ a navázal důležité a pro další kariéru potřebné kontakty.³ Z doby před rokem 1989 stojí za zmínku poznámka Zvolenského spolužáka z bratislavské teologické fakulty, Petera Žaloudka (nar. 1958).⁴ Vzpomínal, jak byli v semináři budoucí kněží vystavení silnému nátlaku StB, aby se stali buď „přáteli“ (tj. spolupracovníky) nebo dokonce veřejnými kolaboranty. Žaloudek jakoukoliv formu spolupráce odmítnul, za což byl zřejmě z fakulty vyloučen (1979). Neví, co řekli jeho spolužáci, ale faktem zůstává, že mohli dostudovat a byli vysvěceni. Zvolenský byl ve svazcích StB veden v kategorii důvěrník (MATUŠKA) v letech 1982-1985, tedy v době kaplanování v Galantě. Zajímavé je rovněž to, že dalším spolužákem byl také Marián Šuráb (nar. 1958), který stejně jako Zvolenský hned po roce 1990 studoval v zahraničí (v Lublinu homiletiku). Mimochodem když v roce 2005 arcibiskup Sokol po delším sporu (ve spolupráci se svým pomocným biskupem Zvolenským a nunciem Nowackým) dosáhl odvolání děkana katolické teologické fakulty v Bratislavě, tajně vysvěceného saleziána Jozefa Kutarňu (nar. 1950), nahradil jej právě Šuráb, čímž byla zajištěna loajalita fakulty.⁵ Vidíme tak jeden z mnoha příkladů vzájemných vztahů a upevňování pozic současné garnitury církevních představitelů na Slovensku pod taktovkou Jána Sokola.

Církevní kariéra Zvolenského je silně spjata s arcibiskupem Sokolem. V jeho arcidiecézi se stal postupně víceoficiálem církevního soudu v Trnavě (1998), soudním vikářem (2001) a pomocným biskupem (2004). Při velké reorganizaci katolické církevní správy 14. února 2008 se stal arcibiskupem nově vytvořené arcidiecéze v Bratislavě a zároveň metropolitou Západní provincie (se sufragánními diecézemi: arcidiecéze trnavská, diecéze banskobystrická, diecéze nitranská a diecéze žilinská). Trnavský arcibiskup Sokol byl už tehdy terčem silné kritiky především kvůli podezření ze spolupráce s tajnou policií na základě dokumentů zveřejněných začátkem roku 2007 slovenským Ústavem paměti národa.⁶ Ačkoliv se jistě nabízela možnost, jak se s v rámci reorganizace s touto kontroverzní postavou elegantně rozloučit, zůstal ještě přes rok v úřadě trnavského arcibiskupa. Navíc byl oceněn osobním privilegiem nosit pallium, tedy insignii určenou metropolitům, ačkoliv formálně byl už jen sufragánem metropolity bratislavského, tedy Zvolenského. Zvolenského kariéra pak pokračovala úspěšně dále, jak ve strukturách domácí církve, tak v jejím ústředí. V říjnu 2009 se stal předsedou slovenské biskupské konference (po spišském biskupu Františku Tondrovi, o němž ještě bude řeč), v prosinci 2009 byl papežem jmenován soudcem Nejvyššího tribunálu Apoštolské signatury (jedná se o jmenování na 5 let).

Můžeme se jen dohadovat o tom, jakou aktivitu musí vyvíjet arcibiskup Zvolenský, aby zvládnul krizi kolem odvolaného arcibiskupa Bezáka. Ostatně zřejmě už prokázal svůj vliv tím, že došlo k Bezákovu odvolání. Nyní musí prokázat, že nastalou situaci zvládne. Na tiskové konferenci se sice mohlo zdát, že situaci před novináři a před veřejností naprosto nezvládá, ale to v církevních strukturách zase až tak velkou roli nehraje. Z vnějšího pohledu je zřejmé, že arcibiskup Zvolenský má na své straně vlivné muže ve Vatikánu. Ti se sice k případu nevyjadřují a když jsou tázáni, tak se většinou trapně vymlouvají, že nejsou kompetentní se vyjadřovat, což v kauze odvolaného Bezáka není zřejmě nikdo. Mohou však Zvolenského podpořit alespoň svojí přítomností. Pak pochopíme, proč v srpnu přijal pozvání např. americký kardinál Leo Raymond Burke (nar. 1948), prefekt Apoštolské signatury, tedy Zvolenského nadřízený. Přes výmluvy na tiskové konferenci, že o kauze Bezáka není dostatečně informovaný, o čemž samozřejmě můžeme pochybovat, už samotná přítomnost znamenala podporu od jednoho z výrazných postav kardinálského kolegia. Netřeba snad dodávat, že se jedná o církevního právníka a absolventa Gregoriánské univerzity.

O dopisu papeže už byla řeč. Další příležitostí byla tradiční trnavská novéna, ve dnech 12. - 21. listopadu 2012, kdy se daly očekávat protestní hlasy, které připomenou nevysvětlené okolnosti odvolání arcibiskupa Bezáka (skutečně se objevily nové billboardy). Také na této slavnosti prezentoval arcibiskup Zvolenský, že má podporu od mocných mužů v církvi. Do Trnavy zavítal arcibiskup ostřihomsko-budapešťský kardinál Péter Erdő (nar. 1952). Je pravděpodobné, že se s tímto církevním právníkem Zvolenský zná zřejmě již z dob římských studií. Erdő v té době patřil k hostujícím profesorem na Gregoriánské univerzitě. Péter Erdő je ostatěn zajímavá postava. Byl jmenován kardinálem ve věku pouhých 51 let v říjnu 2003. To byla vůbec zajímavá konsistoř, neboť v ní obdrželo kardinálskou hodnost hned několik nejvýznamnějších postav současného Vatikánu (např. Marc Ouellet, nar. 1944, od roku 2010 prefekt Kongregace pro biskupy; Tarsicio Bertone, nar. 1934, od roku 2006 státní sekretář a v podstatě druhý muž Vatikánu, který dosud nebyl penzionovaný, ačkoliv je mu již 78 let; Angelo Scola, nar. 1941, od roku 2011 milánský arcibiskup, kterého třeba vatikánolog John L. Allen považuje za nejvážnějšího kandidáta na papeže). Zdá se být pravděpodobné, že tato konsistoř se konala v době již těžce nemocného papeže Jana Pavla II. pod silným vlivem kardinála Ratzingera, který mohl podpořit jména některých svých budoucích spolupracovníků. Kardinál Péter Erdő byl nejmladším účastníkem volby papeže v roce 2005 a momentálně je čtvrtým nejmladším kardinálem. Jeho pozice je přes jeho relativní mládí silná, např. od roku 2006 stojí v čele evropských biskupů, je předsedou Rady evropských biskupských konferencí (na podzim 2011 byl potvrzen v této funkci na další pětileté období).

Podpora z Vatikánu církevní linii arcibiskupa Zvolenského je zřejmá i z jmenování nových biskupů. Předpokládám, že po nepodařeném „experimentu“ s volbou Bezáka si dnes už dobře pohlídá, aby byli jmenováni pouze „jeho muži“. Dne 31. ledna 2012, mimochodem v době závěru apoštolské vizitace v Trnavě, byl jmenován nový pomocný biskup v Bratislavě, tedy nejbližší Zvolenského spolupracovník. Stal se jím 48letý docent církevních dějin Jozef Haľko (nar. 1964), nyní nejmladší ze slovenských biskupů. Jistě není náhodou, že to byl právě Haľko, kdo v roce 2007 z pověření slovenské biskupské konference vystupoval na obranu Jána Sokola.⁷ Rovněž čerstvé jmenování nového banskobystrického biskupa, kterým se 20. listopadu 2012 stal Marián Chovanec (nar. 1957), dosavadní pomocný biskup v Nitře, interpretuji jako podporu Stanislava Zvolenského. Především konečně došlo po roce a půl k jmenování nového biskupa po zesnulém Rudolfu Balážovi (1940-2011). Byl opět zřejmě zvolen člověk vůči Zvolenskému loajální. Biskup Chovanec je již 12 let generálním sekretářem slovenské biskupské konference. Stal se jím v srpnu 2000, tedy spolu s nechvalně proslulým tandemem ve složení František Tondra (1936-2012, předseda federální biskupské konference od června 1991, v letech 1993-1994 první předseda KBS a znovu 2000-2009, kdy ho nahradil Zvolenský) a Ján Sokol (místopředseda KBS 2000-2006, kdy ho nahradil nitranský Viliam Judák).

poznámky ke 4. části:

1Více o Teologickém fóru, které vzniklo jako občanské sdružení v roce 1995, na jeho stránkách: http://www.teoforum.sk

2Výzva Teologického fóra: http://www.teoforum.sk/index.php?id=34&view_more=1003

3Na svá studia v Římě vzpomínal Zvolenský v rozhovoru v časopisu Tribunál z roku 2002: http://tribunal.kapitula.sk/2002-1/stanislav.htm

4http://www.orik.cz/content/p-anton-srholec-velka-bourka-v-male-sklenici
Životopis Petera Žaloudka na jeho webu: http://www.peterzaloudek.com/svk/Aboutme_svk.htm

5Informace o sporu Sokola s Kutarňou viz http://www.postoy.sk/node/230

6Viz např. Žemlová, Monika: Sokol informoval ŠtB aj o emigrantovi. SME, 13.2.2007: http://www.sme.sk/c/3144000/sokol-informoval-stb-aj-o-emigrantovi.html nebo Žemlová, Monika: Eštebáci Jánovi Sokolovi platili. SME 2.3.2007: http://www.sme.sk/c/3174257/estebaci-janovi-sokolovi-platili.html

7Viz např. zprávu TK KBS z 12.1.2007: http://www.tkkbs.sk/view.php?cisloclanku=20070112019


Pokračování (5. část)